Amerika IV - zimni svatky

Tak aby to nebylo moc dlouhe, Mikulase a vanoce jsem se rozhodla postihnout v dalsim prispevku.


O Mikulasovi nam rekli nasi novi znami Cecho-Holandani Jana a Maarten (4), kteri tu jsou uz pres tri roky a tak maji ruzne konexe a vedi, co se kde deje. Na besidku se prihlasovalo pres stranku bayczech.com (čti bejček) a cely formular o neplechach ci naopak uspesich ci zajmech ditete byl anglicky, tak jsem tam napsala o Dejdovi cesky. Jak se pozdeji ukazalo, nadprirozene bytosti zvladaly samozrejme oba (vsechny) jazyky, a tak komunikovaly tak, jak bylo treba. Hned vedle nas sedela babicka, zjevne ceskeho puvodu, s dvema sikmookymi vnoucaty, ktere nechapave koukaly kolem, nicemu nerozumely, ale kdyz prislo na vec, bravurne a nahlas prednesly svoje pisnicky a odnesly si zaslouzene darecky. Babicka se pak nezinyrovala a snedla asi pet taliru ruzneho obcerstveni, ktere meli zucastneni prinest, jako vanocka, strudl, vanilkove rohlicky, kokosove kulicky, asi ji ty chute z detstvi chybi, ale i koupeneho, toho doma vyrobeneho tam nakonec bylo asi v mensine.

No, a na druhe fotce muzete videt, jak to vypadalo, kdyz se vyslo ven z komunit niho centra v Sunnyvale, kde se Mikulas konal. Typicka mikulasska romanticka prosincova nalada.

Vanocni masaz tady probiha na vsech frontach uz od zacatku prosince. V obchodech hraji jen otresne vanocni odrhovacky, v televizi jdou celodenne vanocni a rodinne filmy, lidi maji ozdobene svetylkujicimi ornamenty, snehulaky a Santa Clausy na motorkach cele predzahradky a v kazdem okne se pysni preplacane ozdobeny stromecek. Ne vazne, oni ho zdobi uz se zacatkem adventu a maji je tak mohutne ozdobene, ze skoro nevidite zelenou hmotu. O kvalite stromu ani nemluve, jsou to totalne symetricti, asi osmipatrovi chlupaci, pri vzpomince na vyber z tripatrovych na jednu stranu rostlych borovicek se musim usmat. My jsme ve vyhode, ze zdobime stromecek az na Stedry den, to uz bude vsechno v 85% sleve, jestli tedy jeste neco bude. Vedle toho tady funguji farmy na vanocni stromky, kam si prijedete, vyberete si stromek presne dle svych predstav a na miste si ho uriznete. Znama mi povidala, ze si takhle dojeli pro stromek a stalo to $85.

Ve skolce nam zorganizovali vanocni vylet, jak se tady rika 'field trip', kdy jedete svym autem a s ditetem nekam na misto srazu a tam se pak neco kona. Tentokrat to bylo do Eucalyptus Road, San Carlos na prochazku a podivani se na vanocni svetla. Absolutne to predcilo moje ocekavani. Cela ulice s velkymi soukromymi californskymi drevenymi domy (jeden byl na prodej za 1.9mil $) byla naprosto absolutne vyzdobena vanocnimi svetly, sprezenimi Santa Clause, sviticimi darky se samohybne se otvirajicimi viky, tucnaky, igloo, lednimi medvedy a smerovkami na 'North Pole', samozrejme vanocnimi stromky a podobne. Na ulici bylo svetlo jak ve dne a zjevne to byla tradicni atrakce. Po ulici se prochazely houfy rodin oblecenych do zimniho obleceni - cepice, saly, rukavice, kozacky a bundy, prestoze ve vzduchu bylo asi deset stupnu a salu a rukavice je v Californii obtizne koupit. A pry tam maji jeste tenhle vikend navozit snih, aby klam byl dokonaly, ani se nesnazim uz resit odkud a jaky, proste jste v Americe a neni treba slevovat z niceho.

Jeste na zaver, ve skolce se uci zpivat koledy jako Jingle Bells a We wish you a Merry Christmas, coz je v poradku, az do te chvile, nez jsem v refrenu slysela zpivat 'We wish you a Merry Kwanzaa, we wish you a Merry Hanukkah, we wish you a Merry Christmas'. Musim se priznat, ze jsem si musela najit, co je kwanzaa, i kdyz jsem odtusila, ze to bude neco kolem africkych tradic a korenu a docetla jsem se, ze je to afro-americky svatek, ktery vymyslel Dr.Karenga v roce 1966, aby americti cernosi mohli slavit svuj vlastni svatek a odkazovat se na sve africke koreny a hodnoty a nemuseli jen slepe prebirat svatek bile vetsiny. Ty deti asi moc netusi, ale vedou je uz odmala k vedomi, ze svatky jsou ruzneho druhu a vsechny uznavame. Ale je pravda, ze ty deti, ktere evidentne maji africke koreny (mluvim slovy o dvou detech ze 36), ne jako Dejda:), si vyrabely v hodine umeni Kwanzaa korunu se sedmi svickami a hrde v ni pak pochodovaly domu. Prekvapuje me, ze neni taky varianta pro deti asijskeho puvodu, tech maji ve skolce tak deset, ale ti asi s podrizenosti nemaji problem.

Takze vam vsem prejeme vesele svatky, at uz se pri tom dusevne spojujete s predky jakekoliv rasy, narodnosti a vyznani!

K predvanocnimu zamysleni

Bruce Naumanova 'socha': One Hundred Times Live and Die

Amerika III - podzimni svatky v USA

Tak toho za ten mesica pul probehlo nejak hodne, od toho, ze jsme jeli stanovat k Lake Tahoe, vysoce polozenemu krasnemu jezeru s proslulymi lyzarskymi svahy, az po Halloween a mohutne Thanksgiving, ceskeho Mikulase a ted nejcerstveji vanocni pripravy.

Co se Lake Tahoe tyce, je to tady hned za bukem v americkem pojeti tzn. 5 hodin jizdy autem a nebudu uz znova licit hladoveho medveda v kempu, vyti kojotu v noci a snih po ranu, kdo chcete, tak se podivejte na fotky. Rozhodne je to tam moc hezke a pojedeme tam nekdy znova, az nebude v noci mrznout.

Halloween mi pripada uz jako uplna minulost, i kdyz to bylo posledniho rijna. V zasade jde o to, ze deti se oblecou do masek a chodi od domu k domu a koleduji o sladkosti, majitel domu ma sice moznost neco predvest misto sladkosti, ale vetsinou je to jen ta sladkost, nekdy jsou vtipne obleceni jako carodejnice nebo hippies, nebo maji bludiste v garazi ci strasidelny hradek na zahrade. Byli jsme jeste s jednou rodinou od Dejdy ze skolky a tak si to kluci, pirat a rytir vzajemne si dodavajice odvahy, celkem uzili.

U vsech domu svitily vyrezane dyne a hrobecky na predzahradkach mely svicky, kostlivci kyvali hlavami a usekle hlavy carodejnic se sviticima ocima se povalovaly na zemi. Vrchol byl jeden strasidelny zamek, kde si rytir sundaval krvavou hlavu, u stropu litali netopyri, upir se na sebe dival svetylkujicimi bulvami do zrcadla, vsude pavuciny a krvave dyky v rameccich na stenach, muselo to dat strasne prace sestavit a rozchodit. Tady jsme museli kluky doslova tlacit pred sebou, jinak to vzdali uz v prvni komnate.

Pak byly volby, to asi vsichni vite, jak dopadlo. My jsme byli celi modry, takze nalada je primerene optimisticka, i kdyz si krize vybira svoji dan i tady. Jinde to pry nesou o poznani hur.

Posledni ctvrtek v listopadu slavi Americani Thanksgiving a krome par nafukovacich krocanu na predzahradkach se to poznalo hlavne v supermarketech, kde bylo v utery a ve stredu k nehnuti. Ctvrtek, patek bylo volno a ve ctvrtek bylo vsechno dusledne zavreno, Americani travi cas doma v sirsim kruhu rodinnem a pojidaji krocana a pie. Naopak v patek, ktery nazyvaji Black Friday, uderi prudke slevy a vsichni ho travi nakupem veci na vanoce. My jsme tu taky meli rodinu, babicku z Washingtonu a strejdu Folabi ze Seattlu a taky jsme meli krocana. Mel jenom 5 kilo a byl prekvapive dobry, Laku to nastudoval, jak ho patricne upect, aby nebyl vysuseny a tak to taky bylo, jedli jsme ho jenom dva dalsi dny:)

Zaujalo me, ze ve skolce mely deti odpovidat na otazku, za co ze to jsou vdecni, a pak nam jejich odpovedi predcitala pani ucitelka Heather na besidce pri spolecne uvarene 'Harvest Soup'. Deti se deli na aktivity do tri skupinek tak po 12 a bylo to znat, vzdycky byla skupinka, ktera byla vdecna za svou rodinu, maminku, bratry a nove miminko, dalsi skupinka byla vdecna za jidlo, pecene kure, jidlo a zase jidlo, a v te treti nekdo zacal s velrybami, tak pak dalsi byli vdecni za ptaky, svoje rybicky a sveho krecka. Dejda byl vdecny za sveho kamarada Zeka, coz sice muze zamrzet, byla to zrejme ta rodinna skupinka, ale na druhe strane byl originalni.

Takze nehledte na svoje okoli a budte aspon originalni!