Felicity a muj zmatek - California XXIX

Prostrednictvim nasich aplikaci (www.okenkobooks.com) jsem se dostala na stopu jednoho sileneho cloveka, Ian Chia z Australie, ktery chce zmenit svet a zpusob vzdelavani deti a vzbudit creativitu v detech atd, je to hyper-vykonny a hyper-myslici clovek (jazzovy improvizator a otec rodiny taky), vyuziva twitter a facebook (ktere ja taky skromne pouzivam) a youtube k vytvoreni obrovite komunity lidi sdilejici a pracujici na spolecne myslence (samozrejme chce taky vydelat penize, ale fakt pusobi dojmem, ze to ma byt jen prijemny vedlejsi produkt). Je totalne nadseny, zere na tom ten pokus, ty moznosti, ty 'connections', ten rozmer, a pri tom je to cele takove nezne, esteticke a poeticke, a o detech. Felicity from Thin Air.

Muzete se podivat na jejich stranku www.sendfelicity.com, na jejich trailer pro jejich doprovodnou aplikaci http://www.youtube.com/watch?v=2LDHy5XGrWw, ci na jejich stranky na facebooku, ale to asi musite mit ucet, nevim: http://www.facebook.com/#!/sendfelicity.

Je to pro mne fakt velmi inspirativni, taky jsem si vzpomnela na nase davne hovory o 'nove skole', tak on do toho jde ve svych 40ti s plnym nasazenim a zblbnul uz pulku sveta, aspon tak se to zda z ohlasu a odkazu, je to fakt megaloman, uz o nem pisou i NYT. Misi se ve mne uzas, obavy, opovrzeni s totalnim nadsenim, jeste jsem z toho nenasla cestu ven. Tak jsem se potrebovala podelit:)

Z jineho soudku, ale taky o vzdelavani a vychove deti je nedavny clanek o knize Amy Chua ve WSJ, ktery rozpoutal valku nazoru v blogosfere. Jsou tisice souhlasnych komentaru, tisice nesouhlasnych, ale kazdy ted zna pojem Tiger Mother. Z nekterych ohlasu na zajimavych strankach jen dva a spise kvuli tem strankam - http://playborhood.com/, http://www.activekidsclub.com/fresh-air-living/feature/tiger-moms-vs-polar-bear-moms.html, nasli byste mraky dalsich pres Google. Taky me to primelo se zamyslet, nad tim, jak jsem vychovala sve ctyri velke deti, a nad tim, jak chci vychovat svoje dve male deti.

Adamek zacina mluvit - California XXVIII

A poprve v mem zivote na me moje batole nemluvi cesky. Ani nemuzu rict, ze by me to mrzelo, jen to konstatuji, je to roztomiloucke, at je to jakou chce reci. Dejda v jeho veku byl sice taky v Anglii uz, ale doma se mluvilo vyhradne cesky, bylo nas vic, starsi deti nemluvily jeste plynule anglicky a ani nechodil nikam do skolky mezi deti a ucitelky.

Adamek (je mu 20 mesicu) jednak chodi do skolky 3x tydne a vetsina slov je evidentne ze skolky, protoze je doma nepouzivame, pak Laku mluvi s Dejdou nekdy anglicky, Dejdovi po skole chvili trva nez prepne zase aspon napul do cestiny, a Kaca si vodi kamarady domu anebo je imrvere (to je hezke ceske slovo) na telefonu v anglictine, no a televize je taky anglicky, takze cestinu slysi malo.

Takze Ada rika - lajds cilize slides a chce jit do parku, nou je no, naj cilize nice znamena, ze mu chutna, dan je done, strhne si bryndak a seskajuje ze zidle a jde od stolu, pak rika doggie, truck, bus, what's this, naj naj se tady rika malym detem misto night night na dobrou noc, bajk je jeho motorka, ale kolo je kolo, miluje jizdu na sedatku. Ze skolky taky umi aajz, nouz a strka nam pritom prsty do oci a do nosu.

Cesky rika lak=vlak, culu=curat, dudlu=dudlik, oda=voda (ale mohlo by to byt i water), bagi=bagr ci jerab a mimi. Umi volat Didi na Dejdu, Kaka na Kacu, ale na me steka mam, mam a ja se musim podivat a pochvalit mu to, co dela, a myslim, ze toho casu je Laku taky mama. Takze jak vidite, ma v tom vseobecny zmatek, respektive nema, jemu je to naprosto jasne a nema s tim zadne problemy. Uvidime, jak to pujde dal, ale asi nemame moc sanci cestinu udrzet na jine nez pasivni urovni.

Profeta Westwood LA

Pohlednice z LA - California XXVII

Jak jsem uz rekla, dneska jsem v Los Angeles, druhem nejvetsim meste USA s asi 12 miliony obyvatel. Musela jsem si dojet (druhe kolo a letadlem) vyzvednout novy pas pro Davida a zaroven jsem podala zadost o zvlastni zapis do matriky cilize o rodny list pro Adamka. Nebudu se rozepisovat, ale je to jak na ceskem urade, tvari se bud protivne nebo hloupe, nakonec se ukaze, ze to nemysli zle, a jeste vam pratelsky poradi, at tedy manzela podepisete sama a napisete prohlaseni, ze jste pas ztratili, kdyz ho nechcete odevzdat. Takze to cele trvalo hodinu a pul, ale vsechno jsem zaridila.

Minule jsem tu byla s Dejdou a ten byl otraveny z ranniho vstavani, cestovani a cekani na urade, takze jsme zase hned jeli zpatky taxikem na letiste ($41, skoro jako letenka, ale MHD tu proste moc nefunguje, trvalo by to sem 1hodinu50minut). Tentokrat jsem tu sama a tak jsem si naplanovala navstevu Hammer Museum a nejakou malou prochazku v okoli. Konzulat je v obchodnim centru LA s vezaky a sirokymi boulevardy, takze nic moc krome cvrkotu velkomesta a poulicniho zivota tu v dochozi vzdalenosti k prochazeni a k videni neni.

Sla jsem tedy rovnou do muzea a vsimla si cedulky Mindful meditation practice at 12.30, free, in the theater, come as you are. Tak jsem tam sla a byla to velice prijemna zkusenost. Jednak nevim, kam utekla ta pulhodina, bylo tam pres 50 lidi roztrousenych v hledisti v pohodlnych kreslech, prijemny, nikoliv vsak vlezly hlas moderatorky se nesl salem, nekdo chvilemi chrapal, ladila nas na nase vlastni telo, na dech a na pozitivni myslenky a na zasilani 'kind energy' nasim milovanym a prijimani teze energie od nich zpet. Ta prijimaci cast mi prisla obzvlaste zajimava, to je clovek na sebe taak hodny:) Jen stezi jsem premohla lahodne, teple usinaci vlny ve svem tele a vysla jsem do toho rachotu houkacek a homelesaku jako omamena. Pote jsem zkoukla dve expozice (dokonce tam maji po jednom kousku klasiku jako Cezanne, Gaugin, Tolouse-Lautrec, van Gogh, Rubens, Rembrandt, Daumier atd) a jednak tam meli par blaznivyvh modernich instalaci, ktere cloveka bud zcela minou nebo ho velmi zaujmou. Uz dlouho jsem nikde nebyla, tak jsem mela trosku problem se soustredit a uzit si to, takze to urcite musim delat casteji a zase se to znovu naucit, do SF to neni daleko a je tam rozhodne co videt, clovek je tak pohlcen kazdodennimi starostmi, ze uz si ani nevzpomina, co vsechno mu taky zpusobuje prijemne vibrace.

Cely tenhle post jsem vsak zacala psat kvuli kavarne, ve ktere sedim. Jak jsem uz urcite nekde taky psala, nejvetsi problem s Amerikou jsem mela a porad mam s atmosferou ve mestech, mesteckach. Neni tam zadny stred, vse je prozaicke, vecne, zadna romantika. Na kafe si musite dojet autem, vsechno jsou to velke retezce jako Starbucks (ne ze by mi jejich kafe nechutnalo, ale je to stereotyp), Peete's Coffee (o trosku lepsi atmosfera zvenku i vevnitr), ktere jsou na rohu velkeho nakupniho strediska a pak ho dostanete v polystyrenu ci v papirovem kelimku, a to i kdyz ho chcete vypit na miste. Takze kdyz jsem padla na tuhle malou kavarna za vysokymi bankami (a kafe jsem po vstavani v 5.30, meditaci a muzeu potrebovala jako sul), zajasala jsem. Nejenze mam kafe v opravdovem hrnku, maji tu taky neomitnute cihlove zdi, na nich moderni obrazy, tabulkova okna, za oknem rozmaryn a rajcata v kvetinacich, ze by si clovek mohl myslet, ze je ve Stredomori, a hlavne to latte je tak krasne napeneny, ze by se za to zadny Ital nemusel stydet. Maji tu taky zdarma wi-fi, coz uz zacina byt standard, lidi si chteji u kafe pocist, popsat, popremejslet, pokomunikovat. Okolo studenti s notebooky a pary na kafi, proste oaza. Reknete z fotek, ze byste nehadali LA?

Dalsi, treti skolni rok v Californii - California XXVI

Sedim na lavicce v Kacine skole a cekam, az zacne dalsi konsultace uvodnich tridnich schuzek. Tradicne to vypada trochu jinak, nez v ceskych skolach. Nejdrive je v aule zprava o stavu skoly, ktera obzvlaste letos poukazuje na kraceni rozpoctu z vyssich mist, a tak je to hlavne o dotacich, doporucuji prispevek na dite od $250 vyse, ale my jsme stejne jako loni dali jen stovku.

Pak nasleduje neformalni setkani s uciteli nad donesenym jidlem a pak uz se chodi do jednotlivych uceben a kazdy profesor rekne neco o svych planech, metodach a pozadavcich. Vsichni ucitele jsou sebevedomi, schopni dobre prezentovat a pusobi nadsene. Kazde dite ma vlastni rozvrh sestaveny z predmetu, ktere si zapsal. Jsou dana zakladni pravidla, jako ze anglictinu a historii musi delat vsichni, matiku minimalne dva roky, alespon dva semestry jazyka za studium a nelze delat algebru 3 bez ukoncene dvojky atd. Kazdy den pak maji to same, prvni hodinu studentuv prvni predmet, druhou hodinu druhy atd az sedmy. Jinak 'znamky' jsou publikovany denne na skolni web a chodi mi to do mailu, takze clovej nemuze rict, ze nevi, jak to s jeho studentem vypada. Letos doufejme si Kaca nenecha utect zacatek jako loni, protoze neni tak zhrzena z navratu z prazdnin zpatky do USA.

Na druhou stranu Davidovi zacala skola uz o mesic driv, protoze ma jiny kalendar, maji pres rok 4 delsi prazdniny, ne jen jedny dlooouhe. Ted jako prvnak (loni to bylo ve velke skole, jmenovalo se to ale kindergarten a koncilo to v pul jedne) ma skolu denne do pul treti, coz je pro me prijemna zmena, hlavne protoze nemusim budit Adamka, ktery spi pres poledne,  abychom mohli dojet vyzzvednout Dejdu. Umi velmi pekne cist, psat (tiskace a ne tak moc pekne, psace se uci az ve treti tride), pocitaji do stovky a proste to uz loni byla normalni skola. Tridni schuzky mame pristi tyden, je to ctvrthodinova konzultace obou rodicu s ucitelem, ktery jim nastini, jak si zak vede - maji je ohodnecene asi v 50 oblastech a vicemene sleduji, jestli dosahuje svych predpokladu, objektivni meritka prijdou na pretres, jen kdyz je dite tragicky zaostale. Ale abych nepredbihala, loni to bylo s jinou ucitelkou, kazdy rok se jim ucitelky meni, stejne jako skladba zaku, promichali cely rocnik a znovu rozdelili do 4 trid.

Tak to by bylo o nasich skolacich. Adamek chodi 3x tydne do 'day care', coz je soukrome zarizeni, kde se tri filipinske tety staraji o 10 prcku, jsou moc hodne a Adamek to tam ma rad. Takze ja muzu pracovat trochu a obstarat veci, ktere se s detmi zarizuji jen obtizne. Jako treba dnes, jsem v LA v sushi baru, musela jsem sem jet vyzvednout Dejduv novy pas, ale to je cele na dalsi vypraveni. Doufam, ze i vam zacal skolni rok uspesne, ahoj J.

Co mi dala Amerika (k jidlu) - California XXXV

Cechy mi daly - to si dovedete predstavit - svestkove knedliky s makem, palacinky, vepro-knedlo-zelo, bramboraky, Becherovku, zitny chleba a vypecene rohlicky, romadur a tlacenku. Anglie mi dala muffiny a scones, shrimpy, humous, chedar, sushi, caj o pate, Digestive susenky, slaninu a toast s avokadem k snidani. Amerika/California nas obohatila o belgicke malinove pivo, prohloubila naklonost k sushi, shrimpum, vinu a ovoci (mango, lichi, avocado, ananas, meloun), peanut butter & jelly toast, wafle a cerealie k snidani a samozrejme hamburgery.

Dejda chodi na karate a sensei Todd ho v nedalekem dojo nauci, krome 8 obrannych pohybu atd atd, taky stlat si rano postel a mit respekt ke vsem a vsemu kolem sebe.

Americti duchodci jsou zivi, dokud muzou ridit auto tj. dojet si pro zasoby jidla a k doktorovi. Ale obcas, kdyz vidim ty roztresene devadesatniky, jak se krok sun krok sunou s holi pres parkoviste a pak se doslova kost po kosti soukaji do auta, tak si rikam, jak je nezodpovedne (ode me), ze jezdim se svymi detmi po stejnych silnicich jako dotycni.

Mame letos velice chladne leto,  pres den je kolem dvaceti a fouka ostry studeny vitr od more, k veceru se jeste vyrazneji ochladi takze je jenom kolem 12 stupnu. Je to podle vseho nejchladnejsi leto on the record tj. od doby, co se to zapisuje.

Family Pics, Summer 2010

Click here to view these pictures larger

Summer 2010 - Photos

This time I opted for a different approach to our family photos. I picked the best pictures in several categories - Wildflowers (incl animals), The Boys, American Landscape, Czech Landscape, My Father's Birthday and Family Pics and posted them on our photo site @shutterfly. Enjoy.

New School Year for David

This is how David left the school 5 weeks ago, finishing his Kindergarten year, with his teachers Mrs Putnam and Mrs Volking.

 

And this is how he started again on Wednesday, he's a first grader now and is pretty proud of it. They change teachers every year here in California and they also shuffle the kids in classes so he has been last year in class with just 7-8 of them, the others are from other classes. On one hand it is a good way to get the kids know each other across the whole school, on the flip side one set of kids and one teacher for first five years as in Czech/Europe were kind of a stability in our lives.

California XXXIII - Pred prazdninami

Tak dneska je posledni fotbal, skoda, uz se tesim na pristi rok a tuhletu prijemnou pravidelnost. Nekterym detem uz skola skoncila dnes, Dejdovi vsak konci az za deset dnu. A pak vyrazime do Cech a pak jeste mame tyden na chate na horach na Lake Tahoe, takze mame pred sebou prazdniny se vsim vsudy.

Mimochodem Dejda velmi plynne anglicky cte po tom roce, a to i tak, ze dneska spravne precetl jmeno v titulkach Tom and Jerry - Chuck Jones, coz neni uplne samozrejme. Uci je totiz ze zacatku cist od pohledu tzn. ze maji slova, ktera musi precist hned, jak je vidi - jako you, we, make, aniz by se ptali proc to tak je. A pak se zvolna uci ruzne zvuky tehoz pismene - jako pro A, jsou zvuky dlouhe A ctene 'ej' (ve slove cake) a kratke A ctene 'ee' (ve slove mat) a jeste pripadne silent verze. S ceskym ctenim je to u nej horsi, protoze ma tak zafixovane anglicke zvuky hlasek, ze mu dela problemy prepnout. Obzvlaste u pismen jako a, j, g, u. Takze zvolna zaciname od slabik...

California XXXII - Quo vadis?

Tak dneska takova nevesela uvaha o mem zhosrujicim se telesnem stavu, nic moc mi neni, jen citim, jak moje celkova kondice jde zvolna k sipku (is going south). Boli me prava kycel, cela bederni cast zad a co hur, po jakekoliv fyzicke aktivite jsem hrozne unavena. Jeste tedy si tu aktivitu muzu dovolit, jakoze jsem ji schopna, ale pak jsem vyrizena temer dva dalsi dny, jako treba po puldennim pesim vyletu.

Faktoru vidim nekolik - proste starnu, dostavil se taky totalni odliv hormonu po tehotenstvi a po kojeni, ktere jsem pred par tydny vysadila, porad poponasim Adamka a pak vsude jezdime autem, takze nemam ani zakladni davku pohybu denne jako v Evrope, kdy clovek plus minus cely den popchazel, od autobusu, na vlak, na kafe ci do obchodu, a nakonec posledni dobou dost pracuji na pocitaci, takze dalsi davka nejspise nespravneho sezeni a dalsi cas fyzicke ne-aktivity. Takze si zajdu k doktorovi potvrdit, ze v te kycli neni zadny systemovy problem, a holt musim zvysit svoje usili a cvicit a cvicit a cvicit. Coz musim rict, ze se dvema malyma detma je celkem problem prinejmensim organizacni.

Taky me to privedlo k uvaze, co se tady s tou Americkou civilizaci stane - porad jeste aktivitou o vikendech dalece predcime prumerneho Americana, vahove jsem taky dost podprumerna a slozenim stravy naopak nadprumerna. Obcas, kdyz vidim ty dvestekilove ropuchy sedet/lezet v aute, tak si rikam, ze se to uz zvolna blizi sci-fi filmum, kdy v kovove skorapce uvnitr zije bezbranny, amorfni bily cerv a kovova schranka/robot jim umoznuje pohybovat se a provadet zivota nutne ukony.

Zacina se mi taky zvolna skladat mozaika z veci, co jsem tady slysela, videla - 'Chodim denne dve hodiny do fitness' (to jsou ti co, si uvedomuji nutnost vyvolavat pohyb a aktivitu umele, i kdyz treba jen diky modnimu trendu v jejich supervykonne subkomunite), 'A to opravdu neberete zadne prasky, ani Advil?' (sestra v porodnici, zvykla na to, ze se lidi snazi degenerujici projevy prehlusit analgetiky), 'Vy nejezdite v Evrope vsude autem? Aha, tak ted uz chapu, proc jsou tam lidi tak zdravi...' (no nevim, ale dobre), Chodite hikovat/na vylety? Varite si sami doma? Uklizis barak sama? udiv, udiv, udiv. Taky jsem si vzpomnela na negativa elektrickych zubnich karatcku, ktera jsem kdysi nekde cetla - ze uz ani ty zuby si American nevycisti svym vlastnim fyzickym usilim. Jinymi slovy zvolna degraduji na Americana, i kdyz zuby si cistim jeste sama:)

California XXXI

Dneska pro zmenu postavam na hristi v San Mateo, zatimco Dejda hraje tenis a Adamek leze na prolejzky. Pro tento typ matek, ktere akorat jezdi se svymi detmi po sportovnich aktivitach, se pouziva termin 'soccer mum', ale to uz jsem tu jednou rikala. Minuly tyden jsem sice napsala kus textu na tento blog na sve oblibene patecni prochazce kolem fotbaloveho hriste, ale pak se to ztratilo nekde v propadlisti netu - nemam 3G, ulozila jsem to jako draft, ale spis to vypada, ze jsem to omylem smazala. Skoda, psala jsem o psim parku, a tak se to uz nedozvite:)

Tak, a uz zase je patek, ve stredu po tenise jsem to nestihla odeslat a okraslit nejakymi obrazky. Mam tam nafocene mistni parkove cedule, jen tak me to zaujalo. Ale nejsem porad jen na hristich, i kdyz samozrejme musime kazdy den ven. V pondeli a ve ctvrtek chodi Adamek do daycare, takove male soukrome skolicky. Tri Filipinky maji dum a v nem provozuji jesle pro az 10 deti, coz je velmi rozumny pomer dospely:deti. Maji tam 3 mista pro mimina od tri mesicu a zbytek je pro batolata nad jeden rok. Vari jim teple obedy, deti spinkaji podle potreby, hraji si s nimi atp, na den to stoji $50, coz je na mistni pomery malo. Nanny jen k vasemu diteti chodici domu prijde tak na $100. Nejdulezitejsi ale je, ze Adamek je tam spokojeny, a moc ho chvali, ze hezky ji, spi a nefnuka, coz asi nelze rict o vsech tam. Takze pak se venuji Okenku, je toho docela dost. Udrzovat v chodu twitter, facebook, odpovidat vsem autorum na vsetecne dotazy, psat ilustratorum, co a kde zmenit, k tomu vymyslet s Laku, co a jak  potrebujeme na web, co maji delat aplikace, jak s placenim po internetu, co chceme od databaze klientu, to vsechno totiz nakonec Laku s kamaradem programuji. Ale je to prijemna zmena a zabavna realizace, po VSECH tech detech:)

Zase patek na fotbalu - California XXX

Dneska jsem se rozhodla, ze misto pasivniho cekani na hristi se dojdu s usinajicim Adamkem projit. Obesli jsme cely lokalni 'salt marsh' a pak zpatky po stezce kolem zalivu, jak krasne to tu je, jsem se rozplyvala minule. Shodou okolnosti jsem vcera cetla v nejakem zen budhistickem clanku, jak prezit rodicovstvi, ze by clovek mel denne pul hodiny chodit, protoze to utuzuje standardni hladinu fitness a vyrazne to odplavuje hladinu stresu z tela. Takze to jsem pro sebe dnes udelala. Clanek vsak dal psal, ze je taky treba pul hodiny denne behat, pul hodiny jezdit na kole, delat jogu a jen tak jit do prirody, no vyslo to na dve hodiny denne bratru, coz si evidentne muze dovolit jen dobre zaopatrena zena s chuvou a kucharkou v Silicon Valley. Nevermind, jak se rika.

A toho stresu jsem tenhle tyden mela nejak vic, nez je zvykem. Mela jsem celkem nezavineny, ale velmi neprijemny konflikt s koordinatorkou naseho materskeho klubu, ktery ona dramaticky zakoncila mym vyloucenim. Trosku to prehnala a tak se rozpoutala kampan na moje znovu zarazeni mezi cleny. Bylo to ale poucne v nekolika smerech, lidi jsou velmi vztahovacni na veku nezavisle, maily jsou osidne medium a mohou byt zcela opacne pochopeny, Nini je recka krava (omlouvam se, ale tady si muzu ulevit, v anglictine by me hnali k soudu), uz jsem tu skoro doma a porad jsem to ja;)

K tomu skoro doma, jsem si vzpomnela na animovany film Lovecka sezona (aka Open Season), kde hlavni medved, pote co mel konflikt skoro s kazdym v lese, se rozhodne v lese zustat a komentuje to slovy: Feels like home now. Tak tak nejak to funguje. A ten film mam fakt rada.

No a pak se nam trochu zkomplikovala situace s zadosti o zelenou kartu, to, co pred tim vypadalo jako celkem jednoducha, ac draha a casove narocna vec, se bohuzel zmenilo, pote co nam to vlada vratila k prezkoumani a Laku firma se zalekla a stahla to, v nepruchodnou zalezitost. Takze variant, jak dal, je vic, ale jeste jsme se nerozhodli, jak s tim nalozit. Uvidime,co cas prinese. Takze jak rikam, prochazkou bylo co odplavovat. Mejte se fajn.

Patecni odpoledne v Bay Area - California XXIX

Stojim u sportaku s usinajicm Adamkem na zapadnim vybezku Burlingame tesne nad morem. Na jedne strane je obrovska zelena plocha hriste, kde Dejda trenuje soccer, klasicky Evropsky fotbal. Na cele plose jsou ctyri separatni skupiny, ruzneho veku a s ruznymi dresy a vsichni se v klidu, pominu-li cerstvy vitr, venuji svym micum. Dejduv trener se jmenuje Dusko, s hackem nad s, takze bratr Slovan.

Hned vedle je treninkove odpaliste golfu. Hned jsem si rikala, ze auta na parkovissti vypadaji o neco luxusneji, nez je v kraji zvykem. Takze v rade tu stoji 10 sedesatiletych pohlednych chlapu, vedle maji kos s micky a strili do mirneho kopecku odpaly. Na trave lezi tisice micku...

Na druhou stranu proti vetru je zaliv, velke, dnes nazelenale more s malymi vlnkami. Dnes neni moc dobra vididtelnost, takze v dalce je jen matne videt silueta San Francisca, na druhou stranu k Oaklandu videt dnes neni. Na vode jsou videt sem tam plachty surfu, jinak vyhledu dominuje letiste, zcela vystrcene do more, na kterem kazdou minutu pristava letadlo.

Obri i mensi se pomalu po stejne draze spousteji na zem. A tesne nad morem se prohaneji hejna vodnich ptaku, kteri kdyz zmeni smer, tak zcela zmizi a objevi se az o kus dal, stribrni letici smerem ke brehu. Vitr sumi, ptaci zpivaji, letadla a dalnice huci, golfove hole pinkaji a treneri piskaji na pistalky.

Adamek zatim usnul a v dalce vidim prichazet kamaradku Spanelku z klubu mezinarodnich matek, potrebujeme domluvit chody na planovanou 'baby shower' pro nase dve internacionalni spolu-matky, Peruanku a Francouzku. Patecni pohoda v Americe.

California XXVIII - Jaro

Kdyz se pristehujete do cizi zeme, rucicky vsech vasich vnitrnich kompasku ukazuji zcela jinym smerem nez kompasy ve spolecnosti okolo. At uz jde o skoly, sortiment potravin, dopravni zvyklosti, zpusob komunikace, traveni volneho casu, zamestani, zdravotnictvi atd. Po roce a pul mam pocit, ze uz jsem se szila s okolim a vetsina mych kompasku uz ukazuje stejnym smerem jako ostatnim. Nemluvim o konformismu, mluvim o celkovem povedomi o stavu spolecnosti.

Jeli jsme (autem pochopitelne) na Dejduv trenink na hokej, z radia hralo Chopinovo Nocturno a kluci vzadu celou cestu krasne zticha sedeli a divali se z okna.

Byla jsem na vnikajici prednasce o bilingualnich detech a rodinach, a neni jich tu malo, mozna tak polovina - hispanci, indove, cinani a sem tam nejaci evropani. Jak se uci mluvit, jak zachazeji s jazyky, jak to ovlivnuje jejich schopnost ucit se a myslet apod. Takhle vyborne sestavenou a prednesenou prednasku jsem uz dlouho neslysela.

Podle statistik Americani na hlavu vypiji 50 galonu coly rocne (resp. tam stalo 'soda', coz jsou vsechny preslazene napoje s bublinkami), coz cini galon neboli ctyri litry coly tydne.

Snidam teple vafle s javorovym sirupem nebo otoastovany toastovy chleba se slanym maslem a avokadem.

Kdyz tady nekomu neco vypravite, co jste delali o vikendu treba, tak opaci "Good for you, good for you." A ja se nemuzu zbavit pocitu podobnosti s ceskym Dobre ti tak...

No a pocity, kdyz se me nekdo bodre opta: How you're doing, man? si dovedete predstavit.

Twitter a Facebook jedou na plne obratky v marketingovych strategiich prodeje, zejmena produktu spjatych s internetem a mobilnimi technologiemi.

Jaro uz nam tu propuklo na plne obratky, mam dokonce dojem, ze uz je tak teplo, jak ted bude pres cele leto az do konce zari. Teplo, prijemne, nikoliv vedro. Tak si taky uzijte sve jaro.

Okenko Books - California XXVII

Tak jsem se posledni dobou trochu odmlcela, protoze jsem se plne ponorila do noveho podnikatelskeho zameru. Ja vim, je to srandovni, ze uz zase a porad nic, ale i velci podnikatele rozjizdeci tvrdi, ze vyjde tak jeden ze tri pokusu, takze tenhle uz bude ten on

Zustala jsem konzistentni alespon v oboru, jsou to zase detske knizky, nyni pod znackou Okenko Books. I kdyz tentokrat jsem zvolila mobilni platformy jako medium, jako je Kindle, smartphones a ted nove i iPad. S tim, ze kdyz se mi podari na to vydelat, tak by posleze doslo i na papirove knihy. Takove pokusy se posmesne oznacuji 'digital first', ale ja to myslim uprimne a taky doufam, ze se mezitim posune/zlevni POD (print on demand) a ze to bude dostupna alternativa ke skladovemu hospodarstvi se stakliky knih.

Takze jsme zacali knizkou O schodisti, ktere polykalo lidi pro Kindle, v priprave jsou knizkove aplikace pro Android a iPhone Hadanky a komiks o Sip'n'Cup. A pokracujeme dale s tim, ze bychom chteli nabidnout rodicum predplatne, kdy by na jejich telefony prichazely pohadky automaticky dvakrat do mesice treba. Nevim jak v Cesku, ale tady jsou aplikace pro deti na telefonu rodicu celkem velky byznys.

Psychicky, financne a programatorsky me v cele veci podporuje Laku, obe aplikace na smartphones napsal on a jeste na tom dal pracuje smerem k tomu predplatnemu. Samozrejme zasadni na cele veci je marketing, v tehle veci spolupracuji s jednou dalsi matkou ze San Matea. Takze vyuzivame Twitter, Facebook, blog nas a blogy cizi, kde lidi pisou reviews na aplikace, jsme ve sdruzeni rodicu vyvijejicich aplikace pro deti atd atd. Je toho nekdy docela dost a tak se ucim cedit, tridit zrno od plev, clovek ma zafixovano sledovat veci poradne, ale to u dnesniho 'social networking' neni proste mozne, lita to kolem neuveritelnou rychlosti...

Jestli se chcete podivat na nas blog/stranku tak tady, ale teprve se to rodi, zaciname, tak je to skrovne zatim. A jestli mate Android phone, tak se na MarketPlace muzete podivat na nasi hru PairIt, kterou jsme udelali s Laku jen tak ze srandy, jeste nez jsme se pustili do tohohle. Drzte nam palce!

California XXVI - iPad mezi nami

Uz se ani nepamatuji, kdy me naposledy nejaka vnejsi (mimo rodinu) udalost tak zaujala a tak vtahla do hry. Dneska jsem skoro dve hodiny sledovala online 'prenos' z Apple tiskove udalosti v San Franciscu, od ktere se ocekavalo, ze na ni Steve Jobs predstavi svuj novy tablet pocitac pod jmenem iSlate.  Kdyz se zamyslim, tak naposledy jsem takhle sledovala volbu prezidenta Obamy, pak si vybavuji Nagano finale v hokeji, utok 9/11 na World Trade Center v NYC a volbu prezidenta Havla.

Tak az takhle hluboko jsem klesla :) Ale bylo to vzrusujici, ty dohady pred tim, falesna dema, jak to bude vypadat a co to bude umet, predcasna odmitani, predcasna nadseni, proste ve svete techniky to byl trhak a zdroj nejvetsich diskusi. A ted zase panuje obdobi zasvecenych nazoru, stesku, co to vsechno neni a neumi, rozbory, jaky to bude mit dopad na konkurenci jako Kindle a kolik na tom Apple vydela.

Nicmene, jedna se o prenosny tablet jehoz nazev nakonec je iPad (se jmenem neni verejnost moc spokojena:) a vypada to jako takovy 6x vetsi iPhone, ma to velkou barevnou podsvicenou dotykovou obrazovku, jdou na to prenest vsechny iPhone aplikace, ostatne na podrobnou specifikaci se podivejte tady http://www.apple.com/, maji ten svuj zazracny pristroj na hlavni strane. Cena se pohybuje mezi 500-800 dolary podle pameti a 3G aktivace a dodavat je zacnou behem 60 dnu.

Me to cele zajima z nekolika duvodu, ale ten hlavni je, ze jsme se se znamou pustili do vydavatelstvi detskych 'knih', zaciname vsak z e-strany, takze nejprve budeme vydavat e-knizky (a knizkove aplikace na iPhone treba) a pak az neco vydelame a overime, co je na trhu pruchodne, se chceme dostat do stadia vydavani papirovych knih, ktere postupne ziskavaji nalepku prezitku a vlastne luxusni zalezitosti. Nicmene nas cil to zatim je, uvidime kam nas vitr a cas donesou.

Takze pripravujeme vydani nekolika textu s ilustracemi pro Kindle (e-reader od Amazonu, e-knihy se taky prodavaji na Amazonu) a pro Apple iPhone (aplikace se prodavaji na iTunes) a pro G1/Nexus Google Android telefony (aplikace na Android MarketPlace). Ted s iPadem, ktery byl spoustou lidi predem oznacovan jen za revolucni e-reader od Apple, se otvira nova platforma, jednak pro vyvojare aplikaci a jednak pro nakladatelstvi pro prodej svych e-knih v jejich aplikace iBookStore (format knih je otevreny ePub, shodny jako pro Nook treba). Nebudu vas unavovat technickymi detaily, ale ted tim ziju, tak se omlouvam, jestli jsem zasla prilis daleko.

Jinak primym prenosem myslim castecne Twitter, ktery se vsak asi po 3/4 hodine uskvaril ve vlastni stave, prilis lidi chtelo byt 'u toho' a prilis mnoho lidi to cele komentovalo zpatky tem 200 vyvolenych hi-tech novinarum (byl tam i Al Gore, coz neni novinar a neni mi znamo, zda taky tweetoval). A pak na engadget.com, kde referuji o vsech novinkach v technice. Co pul minuty se na jejich blogu objevila fotka ze salu s vysvetlujicim komentarem, takze uplne autenticke jako sledovat hokej to nebylo. Ale mne to stacilo a docela jsem si to uzila. Mejte se fajn:)