Miminka - California XVIII

Uz chvili vaham, jestli sem to vyznani mam dat, a nakonec jsem se rozhodla, ze to udelam. Nejde o nic mensiho nez o absolutni obdiv k prirode a tomu, jak to ma vsechno promyslene a jak to krasne funguje. Narozeni ditete je zkratka pro me zazrak. Jak se to vsechno uvnitr v zenskem tele postavi, do nejmensich detailu, prstiky, nehtiky, oci, ledvinky, srdicko, pri tom to jen sleduje geneticky predpis, ktery to ma ze splynuti dvou miniaturnich bunek. Je to zkratka neuveritelne, ze vsechno i v tak malinkatem vydani hned od narozeni, a vlastne uz i pred tim, funguje. A pak ten prekotny vyvoj behem prvnich mesicu, to je uzasne. Zkratka, prestoze to prozivam uz po seste, kazdy den si rikam, ze je to zazrak. A neznam krasnejsi pocit, nez kdyz si na vas v noci miminko s absolutni duverou ve vse kolem sebe polozi svoji baculatou, teplou, vlhkou, hladouckou rucicku.

Jak jsem nasla konecne ten spravny hadr do kuchyne - California XVII

Tak paradoxne po pondelnim poplachu ve skole, dneska nasleduje pojednani o tom, jak se tu citim prijemne a vlastne uz jako 'doma'. Posledni hrebicek do teto rakve byla ta spravna houbicka do kuchyne. Zni to blbe, ale cely rok se divam v drogeriich a nadavam, jak je mozne, ze v Americe nevyrabeji 'normalni' hadrik do kuchyne, takove ty blede modre ci blede zelene ctvercove houbicky do kuchyne. Maji ruzne druhy z mikro-vlakna, na prach, na okna v aute (v teto sekci jsem prekvapive nasla pravou jelenici, ktera mi vzdycky prisla na okna uplne nejlepsi), ruzne nahradni tluste houby na mopy a steraky vseho druhu, ale nenasla jsem nikde klasicke hodne save houby na otirani pultu v kuchyni. Predpokladam, ze uz jste pochopili, o cem mluvim. (Tady se misto aha, jojo atp rika 'I gotcha', na dukaz toho, ze posluchac vubec chape, o cem ten druhy mluvi. Vlastne uz par tydnu si rikam, ze sem napisu par slovnich spojeni, takovy slovnicek vyrazu, ktere se pouzivaji a ktere clovek v ucebnicich nenajde, no nic, o tom potom.) Takze dnes jaksi mimodek jsem si v jedne 'samoobsluze' vsimla presne takovych houbicek, jake jsem potrebovala. Takze se ted citim mnohem lepe:)

Kdyz uz jsem u toho, kdyz se me nekdo z Americanu zepta, jak se mi tu libi, a cekaji, ze budu nadsena, protoze oni povazuji Californii za dreamland, tak odpovidam standardne, ze jsem si tu uz zvykla, ale do Evropy jsem na prazdniny radsi nejela, abych nerozjitrila sve nitro (i kdyz jsem nejela prevazne kvuli miminku a taky kvuli penezum). Dal se jim priznam, ze prvni dva mesice jsem tu trpela, protoze tu nemaji zadnou poradnou architekturu a ty preklizkove domy, v kterych se tu bydli, jsou proste ohavne. Vsechno Americke je prilis prakticke a funkcni, neceka tu na vas nikde zadna romantika, zaludnost ci tajemno, celkove srovnani pravouhlych ulic a krivolakych ulicek v mestecku na kopci sedi jako srovnani Americke a Evropske civilizace. Taky obcas podotknu, ze vubec neobdivuji tu jejich 'car culture', na coz oni vetsinou pokyvuji, ze to uz slyseli a ze si to vlastne i trochu mysli, a ze to bych se musela prestehovat bud do centra SF nebo NY, tam se da zit i bez auta. Takze kdyz si clovek zvykne na to, ze na nakup, na hriste, do skoly, do kostela a na kafe jede autem, tak pak se tu da zit velmi prijemne. Ale na druhou stranu je opravdu kam tim autem jezdit, i kdybych mela zustat jen u prirodnich parku.

A jak rika kamarad Honza Zika, jiz 12 let zijici ve Washingtonu, v Americe se da delat uplne vsechno, jen je potreba se rozhodnout, co chce clovek tedy vlastne delat. Ja napriklad jsem se ted na podzimni semestr zapsala na stare cinske sebe-hojive cviceni, ktere se jmenuje 'quigong' cti chii-gong, stejne chii jako u bojoveho cviceni tai-chi. Anebo jak jsem slysela jinde, v Americe se da koupit uplne cokoliv resp. v upravene verzi, v Americe si musite koupit uplne vsechno. Takze je sice pravda, ze tu jezdi zlute skolni autobusy jako ve filmech a rozvazi deti ze skoly domu, ale.... Tyhle autobusy vlastni skolska sprava, takze parkuji pres den vsechny na jednom parkovisti v San Mateo, coz je mimochodem velmi fotogenicky pohled, a podle rozpisu vyrazi pred koncem skolniho dne (vetsinou na pul treti, u prvnacku je to uz po 12.) pred skolu cekat na deti. Problem je jen to, ze si to rodiny musi zaplatit a tusim, ze to stalo na rok $420 dolaru, coz neni malo, takze temer 100% lidi si vyzvedava deti radeji osobne. To uz v tech filmech videt neni. I kdyz nevylucuji, ze v nekterych venkovskych okresech, kde je to do skoly hodne daleko, jsou tyhle autobusy nejakym zpusobem sponsorovany.

Takze preji vsem hezky zbytek leta, v Cesku vam skola vlastne zacina pristi tyden, my uz jsme v tom po usi, Dejda chodi do skoly uz cely mesic a Kaca dva tydny. Taky nas ted ceka tzv. Indianske leto, coz je nejteplejsi cast roku. Horko kolem triceti jsme tu totiz meli zatim jen asi dva tydny, jinak je pod 25, minuly tyden dokonce jen kolem 20, coz ale me vubec nevadi. Letu zdar.

Hillsdale High School Attack - California XVI

Tak dneska jsme (a je to uz pres rok, co jsme v Californii) definitivne zjistili, ze zijeme ve Spojenych Statech. Rano jela Kaca do skoly az na druhou hodinu a nedlouho pote volala: "Mamiii, do skoly vbeh chlap s bombama a motorovou pilou a ted nas evakuovali a nekam jdeme." Tak jsem zapnula zpravy a tam to slo v primem prenosu vlastne cele dopoledna a jeste vecer to bylo jako hlavni zprava na Bay Area kanalech, pricina smrti Michaela Jacksona byla az druha. A je pravda, ze cele rano bylo slyset sireny a vrtulniky. Pomalu se mi skladal obraz, co se sebehlo.

I zpravodajske stanice se snazili zjistit, k cemu doslo, odchytavali na miste zaky, kteri utekli ze skoly, rodice, kteri si pro ne prijeli je vyzvednout ihned po incidentu, a kazdy vypravel do kamery svoji verzi pripadu, i kdyz vlastne nikdo nic moc nevidel, a rodice si pochvalovali, jak bezpecne byla cela zalezitost osetrena atd. Ale dluzno rict, ze reporteri z toho nedelali za kazdou cenu senzaci, neustale vkladali slova jako pry, udajne, nepotrvzeno atd a snazili se to zrekonstruovat. Pricemz neustale vyzyvali rodice a zaky, at jim poslou nejake zpravy o stavu na miste jako sms, ci twitterem, takze nejvic je informovala zakyne, ktera byla nemocna doma a spoluzacky ji zasobovaly esemeskami z mista cinu. Ja jsem pro Kacu nevyrazila, protoze mi taky prubezne psala a vedela jsem, ze je vporadku a ze na miste budu jenom zpusobovat neprehledno, a pozdeji napsala, ze ji priveze ze skoly kamaradova maminka. Ukazalo se, ze z nejakych pricin k nam nedorazila automaticka telefonicka zprava ze skoly vyzyvajici rodice, aby si pro deti prijeli.

Co se tedy stalo: behem prvni hodiny, kterou shodou okolnosti Kaca v pondeli nema, opravdu do skoly vnikl 17-lety muz s deseti po domacku vyrobenymi bombami z potrubi zastrkanymi ve veste, s motorovou pilou v jedne a s mecem v druhe ruce (tu kombinaci musel dlouho vymyslet). Dve bomby odpalil na otevrene chodbe pred ucebnami, takze zaci slyseli dve detonace a citili kour. Kacin spoluzak a kamarad, ktery sel ze zachodu, videl v kouri individuum s pilou a pak videl tri chlapi z personalu, jak ho z-knockli (jak by rekl Dejda) na zem a tak ho predali dorazivsi policii. Byl to byvaly student, jehoz jmeno normalne rekli, zrejme tedy nedostudovany, nicmene tvrdili, ze motiv neni zatim znam, a pozdeji u nej doma nasli material potrebny k vyrobe bomb. Nikdo nebyl zranen a vsichni byli (pres 1200 zaku) evakuovani do nedaleke middle school (cilize nas 2.stupen). Odtamtud zacali byt po hodine a pul studenti propousteni do rukou rodicum,kteri se museli prokazat ID a kdyz nekdo vyzvedaval vic deti, volali rodicum a chteli slyset souhlas. Takze v poledne byli zaci vsichni propusteni domu. Skola zustava i zitra zavrena jako misto cinu a bude dale ohledavana specialisty od policie (opet telefonicka zprava rodicum a vecer jeste dalsi zprava emailem, tu jsme uz dostali). Zpravodajstvi si muzete precist zde nebo tady.

Americti rodice na kameru rikali, jak trnuli, ze to bude jak v Colombine, jak vrtulniky je usvedcili v tom, ze je to 'for real' atp. Ja jsem flegmaticky zustavala doma a musim se priznat, ze jsem se ani moc nestresovala. Tak proc, kdyz se mi Kaca ohlasila mobilem a rikala, ze jsou pod vedenim profesoru ze skoly a jsou v klidu evakuovani, tak se mi nezdalo nutne zacit panikarit. Jen jsem ji rekla, at se diva okolo, aby pripadne stihla zareagovat, kdyby se delo jeste neco dalsiho, ja bych tomu na miste nepomohla. Navic oni poplach tohoto typu 3-4 rocne nacvicuji, tak jsem si vzpomnela na stare (nerikam dobre) casy a chemicke poplachy v plnem IPCHO v kroviskach u metra v Hajich (pro osvezeni Improvizovane prostredky chemicke obrany, jinymi slovy igelitova plastenka a holinky:). Takze nastesti to dobre dopadlo, nebylo to jako v Colombine, policie a vedeni skoly si vyslouzili pochvaly, a doufam, ze se podobny incident nebude hned tak opakovat. Nicmene jsem napsala tridnimu email s nasimi telefony, aby jsme pripadne meli priste zpravy rovnou od skoly. A Kacu opravdu po mem telefonickem souhlasu privezla Nancy a tak jsme vzali Craiga na revans do dim sum restaurace na obed. Mejte se tedy pokud mozno fadne, Jitka

PS: chcete-li senzacnejsi a pikantnejsi detaily, obratte se na nasi Kacu, i kdyz zadne divadlo z toho nedelala, ale vi proste viz nez ja.