California XXV - Tesime se na vanoce

Skoncila mi posledni lekce Quigong.

Adamek se rechta na houpacce. Dejda dela, ze bojuje s podlym nepritelem.

Profrcel hucici nakladni vlak s napisem Union Pacific.

Stavba noveho obchodniho domu, daleko siroko voni drevo.

Mezi nafukovacimi, sviticimi Santa Klausy pred domem stoji i nafukovaci, svitici Sponge Bob.

Dejdovi vypadl prvni zub dole vpredu. Pod polstarem rano najde novou knizku a dolar od Tooth Fairy.

V knihkupectvi je 80% knizek pro deti naprosto nepouzitelnych. V dalsim prispevku se podelim o ty knihy, ktere jsem nakonec vybrala.

Podle jedne knihy bych podle sve krevni skupiny nemela vubec jist maso.
 
Nutcracker je symbolem californskych vanoc, patri k lepsim zvykum jit na stejnojmenny balet a doma mit metrovou postavu Louskacka.

Louskacky v klasicke podobe nemeckeho vojaka na louskani orechu najdete taky, i kdyz vybrat si muzete z cowboye, prezidenta Obamy, bezdomovce, policajta, hasice, cernokneznika, princezny, myslivce atd.

Taky lidi stavi doma kolejiste s vlacky a kazdy rok si zakoupi jeden novy vagonek.

Stromecky tu lze poridit az za $1000, jsou pravda az k vyssimu stropu cca 5m vysoke. Na miste vam ho uriznou.

Dejda ma tri tydny prazdnin.

Meli jsme zname na veceri a kluci se desne vyblbli.

Pujdeme na Cirque de Soleil predstaveni OVO.

Pojedeme sledovat zapasici rypousi samce na plazich.

Pujdeme na novorocni buseni do obrich japonskych gongu v San Franciscu.

Zitra prijizdi Bara.

Pernicky mame napecene, jeste budeme pect vanilkove rohlicky, pracny a linecke.

A bude bramborovy salat, prodavaji tu brambory rohlicky, i kdyz asi ne Kerkovske.

Tesime se na vanoce.

Children's Picture Books with No Snow :( - California XXIV

Yesterday, I went to Borders to find a little book for my 5yo son for his Tooth Fairy gift. I wanted something simple, warm, eventually with a winter, maybe even Christmas, theme. Besides that I didn't find anything suitable about winter and snow that wouldn't offend my illustrations taste, it took me nearly two hours to sift through tons of unusable picture books. In the end I left with six little books instead of one with the idea of giving him one at a time as a reward or just as a little present. And most importantly, I wanted to spare myself from the ordeal of going through all that again.

So here are my catches. Hope this can help with some decisions and save you some precious pre-christmas time. Enjoy your holidays.

Kids and computers - California XXIII

I just had to lend my computer to David because he heard me playing a Red Hot Chili Peppers song to my work and it reminded him of his favorite video to their song Can't Stop and he wanted to see it and listen to it on YouTube once again.

It's nothing new that he is into computers, games and music but lately it is really fun to watch him. Earlier I had to dictate him letters one by one as he was putting them one per minute into the Google search field, later he memorized how to write down his favorites like LEGO and Gormiti. Now when he's starting to write and read he doesn't need my help that often. He is able to write down 'Yo Tub' and Google helps him to find it. At YouTube he writes 'cantstop' or 'wewilrukyo' and what a surprise, YouTube helps him with that too. So he looks up and listens to his 'own' music. He also loves 'Wake me up when September ends' by Green Day (thanks, Tondo), d'Agostini's Blabla, It's gonna be a good night by Black Eyed Peas and Crazy game of poker by OAR etc.

So as you can see he can spend some time at my computer but I just needed to work. I forced him to leave so he went to play with Lego. There remained his 'kidz helmit' search in the Google field. So that's basically all what he is interested in:)

And this all reminds me of a cartoon I've seen lately on The New Yorker store, son's and father's communication 'Go and ask your search engine'. Here it is.

California XXII - Gas Prices

Na dotaz uvadim aktualni cenu benzinu, tedy tady u nas v San Mateo (viz obcanska reportovaci stranka gasprices), o par kilometru jinde ci pripadne na druhe strane Ameriky to muze byt dost odlisne. Benziny jsou u pump k mani tri, tusim s oktany 87/89/91 v cenach USD per gallon (cca 4 litry) 2.97/3.07/3.17, nafta je kolem $2.90 za galon.

Nase auto Ford Taurus 2004 ma spotrebu, resp. tady se uvadi vykon, 16 mpg (miles per gallon), a neni to nejlepsi auto, ale zdaleka neni nejhorsi. Soucasna nova auta maji vykon kolem 30 mpg. Takze prepocteno na spotrebu nase auto 'zere' prumerne 16 litru na 100 kilometru.

A benzin kupujeme tak trikrat do mesice plnou nadrz (15 galonu), takze utratime zhruba $135 mesicne za benzin, a jak uz jsem nekolikrat komentovala, jezdime s autem uplne vsude a porad. Bohuzel.

Thanksgiving - California XXII

Tak jsme prave dovrsili mohutny ctyrdenni Thanksgiving vikend, jeden z nejvetsich svatku v USA. Jak jsem se dozvedela, je to svatek typicky pouze pro USA, ani Britove ho neslavi. Udajne tento svatk ustanovili uz prvni poutnici na zacatku sedmnacteho stoleti, aby podekovali Bohu za vsechno a za letosni urodu predevsim. Takze je to oslava konce produktivni casti roku pred uchylenim se do klidoveho rezimu na preckani zimy.

V dnesni podobe to znamena, ze se posledni ctvrtek v listopadu schazi cele velke rodiny (letenky stoji dvakrat tolik, co normalne) ci jen rodiny znamych ci sousedu na velkolepou hostinu, ktera sestava prevazne z peceneho krocana (krocani a trouby jsou tu opravdu dvakrat vetsi nez v Evrope), nadivky do krocana, omacky na krocana, bramborove kase, varenych hrasku, smazenych zampionu, varenych sladkych brambor (pataty), brusinkove omacky a na zaver musi byt pie - dynovy, s pecan orechy a pudingem ci s oriskovou nadivkou.

Vsechny osobni hovory, blogy, clanky v casopisech a porady v televizi se toci jen a jen kolem svatecniho menu a nejruznejsich kulinarskych triku. Bohuzel dalsim fenomenem Thanksgiving v dnesni Americe je kupovani predpripraveneho menu z obchodu, prodaji vam tam cele vyse uvedene menu hotove, na vahu a na objednavku, takze pak se ty hovory vedou o tom, kde je nejlepe objednat. Udajne nemaji lidi na pripravu cele te vecere cas. No nevim. V patek nato je tak zvany Black Friday, nejvetsi nakupni horecka celeho roku, kdy vsechny retezce i male obchody vyprodavaji vsechno sve zbozi az o 80% levneji. Prodej zacina uz ve ctyri hodiny rano a pred nekterymi obchody se ceka fronta uz od pulnoci, taky obcas byvaji zraneni a uslapani. Na tohle Americani cas maji.

Na 'nastence' mistniho klubu matek na Yahoo Groups, ktery ma v podstate kazde mestecko a slouzi k vytvareni komunity matek, deti, sdileni zajmu, volneho casu, k vymene veci, zkusenosti a tipu, jsem taky zahledla inzerat, ze nekdo hleda pani na myti nadobi na slavnostni veceri. Musim rict, ze jsem byla v pokuseni, se o praci uchazet, abych videla typickou Thanksgiving veceri v americke domacnosti na vlastni oci. Tady v okoli jsou nektere rodiny opravdu velmi, velmi bohate, takze by to byla urcite zajimava zkusenost a jeste by mi zaplatili 30$ za hodinu.

My jsme si nakonec uzili dlouhy klidny vikend, bylo krasne kolem 18 stupnu, takze u more jsme ani nemuseli mit teple bundy. Ve ctvrtek jsme si k obedu upekli kachnu se zelim a knedliky a vzdali tak dik nasi ceske tradici a poctivemu cesko-moravskemu domacimu jidlu.

Zavzpominejte na CSSR - Californie XX

Nahodne jsem nasla tento soubor obrazku, evidentne jde o sberatele ci bazaristu, ale to je fuk. Nektere obrazky me opravdu rozesmaly:)

Pripadne si muzete precist udaje o byvalem CSSR na webu na Conservapedia:) A to vsechno jsme vystrachaly kvuli Kacinu eseji na historii o diktatorovi Gottwaldovi:)

Lemon Tree -- California XIX

Very short contribution this time about lemon trees. We bought a small lemon tree in a pot for our yard. After two weeks adapting to its new environment it started to blossom. And it is in blossom for four weeks yet and still goes on. Lemon, tangerine, and orange trees grow here everywhere. They are just over-loaded with fruit but nobody picks it, nobody eats it, because Americans, similarly to Britons, believe that fruit/vegetables/mushrooms are safe only from stores, they would never pick a wild strawberry or a mushroom in a forest. Their pity.

The truth is on the other hand that we know someone who picked perfectly edible mushrooms on a public lawn and ended in a hospital with light poisoning. The probable cause were absorbed pesticides and herbicides. So though we see beautiful mushrooms 'zampiony' and 'spicky' all the time and we, especially David, are tempted we have to resist.

So back to our little lemon tree. I wanted to point out the smell of its blossoms. It is so incredibly appealing and enticing that I cannot pass by and not to smell the flowers. It reminds me of a cup of jasmine tea but many times stronger. Another nice thing about the tree is that a pair of humming birds come to feed themselves on the lovely nectar the smell of which I have just described. So imagine a little tree with white and pink flowers orbited by two metal green super-fast-flapping birdies. Or you don't have to imagine you can look at the pictures though without the birds.

After the petals fall off, a little dark green berry stays on the branch. Now we are watching them slowly grow. First fruit should come in the beginning of the next year. I am looking forward to having my first own-lemon tea:)

Jak jsem si osedlala Golden Gate Bridge -- California XXI

Centrum Mill Valley ma starobyly charakter

Hora Mt Tam z pobrezi zalivu

Nejdrazsi bydleni v Americe v Tiburonu

Neobydleny ostrov Angel Island

Mesto pres zaliv

Pohled pres hory okolo Mt Tam na mesto s povestnou mlhou nad zalivem

Vezeni Alcatrazu, The Rock, odkud udajne nikdo zivy neutekl

A zase most....

Pokus o rimskou vykopavku, you'd wish!

Prochazka podel zalivu po Crissy Fields

Lombard, pote co se 101 odkloni na Van Ness

Radnice San Francisca, i tady se slavne strilelo

Budova SF Opery na Van Ness je velmi tradicni

Prozaicnost na Mission Street, cela ulice je takovy socialni prurez San Franciscem

Nakonec se pripojuje doprava z vychodniho pobrezi po Bay Bridge


Bay Bridge z dalky

101 v SF v noci smerem na jih

Tak dneska jsem poprve jela sama autem (ridila jsem, ale sama jsem nebyla, vezla jsem male kluky domu z kopcu v Marin County) pres Golden Gate Bridge. A pekne zivocisne jsem mela pocit, ze ted mi ten most kousickem patri, ze jsem si ho osedlala. Vzdycky pred tim jsem se jenom vezla a to si do znacne miry clovek porad pripada jako turista. Taky fakt, ze jsem prejela cele San Francisco v nedeli odpoledne, me povzbudil, vsude doprava jak blazen a navic to neni uplne nabiledni kudy a jak to projet, tak ted uz to vim, na nana na.

Jela jsem z Mill Valley, krasneho maleho mestecka vklineneho do lesu v udoli pod nejvyssi horou v okoli Mt Tam (celym jmene Mount Tamalpais). Tohle vsechno je na sever od San Francisco v Marin County (okres), odkud se do mesta musi prejet pres Golden Gate Bridge. Z Mill Valley se jede takovou 'okreskou' a pak se napojite na dalnici 101, hlavni severo-jizni tah podel pobrezi v severni Californii. Z dalnice vlevo je videt zaliv, bohata osada Tiburon na poloostrove s nejdrazsimi domy v USA, neobydleny ostrov Angel Island se statnim parkem, v dalce maly ostruvek s tvrzi Alcatrazu zvany 'The Rock' a v mlze vzdalena silueta San Fransisca.

Projedete dvema tunely a pak uz se ritite pomalu na GG Bridge. Na moste zaplatite mytne $6 a znacky US 101 vas navedou do mesta, po leve strane plaze na Crissy Fields a 'rimsky' chram Exploratoria, muzea umeni a vedy. Tam se dalnice zmeni na takovou Vinohradskou tridu zvanou Lombard Street a dal po veletride Van Ness Avenue se prokodrcate mestem. Bohuzel tu neznaji zelenou vlnu, takze clovek asi tak 150x zastavi na cervenou na rohu kazdeho bloku. Alespon mate ale cas si prohlidnout radnici mesta, operu, podivat se do velmi naklonenych pricnych ulic, pripadne zahlednout tramvaj tady zvanou 'street car'. Konecne po pretnuti dlouhatanske Mission Street a po vystani nezbytne zacpy se napojite na opravdovou dalnici 101 a tou se uz pohodlne dostanete dal na jih k nam. Tak.

Miminka - California XVIII

Uz chvili vaham, jestli sem to vyznani mam dat, a nakonec jsem se rozhodla, ze to udelam. Nejde o nic mensiho nez o absolutni obdiv k prirode a tomu, jak to ma vsechno promyslene a jak to krasne funguje. Narozeni ditete je zkratka pro me zazrak. Jak se to vsechno uvnitr v zenskem tele postavi, do nejmensich detailu, prstiky, nehtiky, oci, ledvinky, srdicko, pri tom to jen sleduje geneticky predpis, ktery to ma ze splynuti dvou miniaturnich bunek. Je to zkratka neuveritelne, ze vsechno i v tak malinkatem vydani hned od narozeni, a vlastne uz i pred tim, funguje. A pak ten prekotny vyvoj behem prvnich mesicu, to je uzasne. Zkratka, prestoze to prozivam uz po seste, kazdy den si rikam, ze je to zazrak. A neznam krasnejsi pocit, nez kdyz si na vas v noci miminko s absolutni duverou ve vse kolem sebe polozi svoji baculatou, teplou, vlhkou, hladouckou rucicku.

Jak jsem nasla konecne ten spravny hadr do kuchyne - California XVII

Tak paradoxne po pondelnim poplachu ve skole, dneska nasleduje pojednani o tom, jak se tu citim prijemne a vlastne uz jako 'doma'. Posledni hrebicek do teto rakve byla ta spravna houbicka do kuchyne. Zni to blbe, ale cely rok se divam v drogeriich a nadavam, jak je mozne, ze v Americe nevyrabeji 'normalni' hadrik do kuchyne, takove ty blede modre ci blede zelene ctvercove houbicky do kuchyne. Maji ruzne druhy z mikro-vlakna, na prach, na okna v aute (v teto sekci jsem prekvapive nasla pravou jelenici, ktera mi vzdycky prisla na okna uplne nejlepsi), ruzne nahradni tluste houby na mopy a steraky vseho druhu, ale nenasla jsem nikde klasicke hodne save houby na otirani pultu v kuchyni. Predpokladam, ze uz jste pochopili, o cem mluvim. (Tady se misto aha, jojo atp rika 'I gotcha', na dukaz toho, ze posluchac vubec chape, o cem ten druhy mluvi. Vlastne uz par tydnu si rikam, ze sem napisu par slovnich spojeni, takovy slovnicek vyrazu, ktere se pouzivaji a ktere clovek v ucebnicich nenajde, no nic, o tom potom.) Takze dnes jaksi mimodek jsem si v jedne 'samoobsluze' vsimla presne takovych houbicek, jake jsem potrebovala. Takze se ted citim mnohem lepe:)

Kdyz uz jsem u toho, kdyz se me nekdo z Americanu zepta, jak se mi tu libi, a cekaji, ze budu nadsena, protoze oni povazuji Californii za dreamland, tak odpovidam standardne, ze jsem si tu uz zvykla, ale do Evropy jsem na prazdniny radsi nejela, abych nerozjitrila sve nitro (i kdyz jsem nejela prevazne kvuli miminku a taky kvuli penezum). Dal se jim priznam, ze prvni dva mesice jsem tu trpela, protoze tu nemaji zadnou poradnou architekturu a ty preklizkove domy, v kterych se tu bydli, jsou proste ohavne. Vsechno Americke je prilis prakticke a funkcni, neceka tu na vas nikde zadna romantika, zaludnost ci tajemno, celkove srovnani pravouhlych ulic a krivolakych ulicek v mestecku na kopci sedi jako srovnani Americke a Evropske civilizace. Taky obcas podotknu, ze vubec neobdivuji tu jejich 'car culture', na coz oni vetsinou pokyvuji, ze to uz slyseli a ze si to vlastne i trochu mysli, a ze to bych se musela prestehovat bud do centra SF nebo NY, tam se da zit i bez auta. Takze kdyz si clovek zvykne na to, ze na nakup, na hriste, do skoly, do kostela a na kafe jede autem, tak pak se tu da zit velmi prijemne. Ale na druhou stranu je opravdu kam tim autem jezdit, i kdybych mela zustat jen u prirodnich parku.

A jak rika kamarad Honza Zika, jiz 12 let zijici ve Washingtonu, v Americe se da delat uplne vsechno, jen je potreba se rozhodnout, co chce clovek tedy vlastne delat. Ja napriklad jsem se ted na podzimni semestr zapsala na stare cinske sebe-hojive cviceni, ktere se jmenuje 'quigong' cti chii-gong, stejne chii jako u bojoveho cviceni tai-chi. Anebo jak jsem slysela jinde, v Americe se da koupit uplne cokoliv resp. v upravene verzi, v Americe si musite koupit uplne vsechno. Takze je sice pravda, ze tu jezdi zlute skolni autobusy jako ve filmech a rozvazi deti ze skoly domu, ale.... Tyhle autobusy vlastni skolska sprava, takze parkuji pres den vsechny na jednom parkovisti v San Mateo, coz je mimochodem velmi fotogenicky pohled, a podle rozpisu vyrazi pred koncem skolniho dne (vetsinou na pul treti, u prvnacku je to uz po 12.) pred skolu cekat na deti. Problem je jen to, ze si to rodiny musi zaplatit a tusim, ze to stalo na rok $420 dolaru, coz neni malo, takze temer 100% lidi si vyzvedava deti radeji osobne. To uz v tech filmech videt neni. I kdyz nevylucuji, ze v nekterych venkovskych okresech, kde je to do skoly hodne daleko, jsou tyhle autobusy nejakym zpusobem sponsorovany.

Takze preji vsem hezky zbytek leta, v Cesku vam skola vlastne zacina pristi tyden, my uz jsme v tom po usi, Dejda chodi do skoly uz cely mesic a Kaca dva tydny. Taky nas ted ceka tzv. Indianske leto, coz je nejteplejsi cast roku. Horko kolem triceti jsme tu totiz meli zatim jen asi dva tydny, jinak je pod 25, minuly tyden dokonce jen kolem 20, coz ale me vubec nevadi. Letu zdar.

Hillsdale High School Attack - California XVI

Tak dneska jsme (a je to uz pres rok, co jsme v Californii) definitivne zjistili, ze zijeme ve Spojenych Statech. Rano jela Kaca do skoly az na druhou hodinu a nedlouho pote volala: "Mamiii, do skoly vbeh chlap s bombama a motorovou pilou a ted nas evakuovali a nekam jdeme." Tak jsem zapnula zpravy a tam to slo v primem prenosu vlastne cele dopoledna a jeste vecer to bylo jako hlavni zprava na Bay Area kanalech, pricina smrti Michaela Jacksona byla az druha. A je pravda, ze cele rano bylo slyset sireny a vrtulniky. Pomalu se mi skladal obraz, co se sebehlo.

I zpravodajske stanice se snazili zjistit, k cemu doslo, odchytavali na miste zaky, kteri utekli ze skoly, rodice, kteri si pro ne prijeli je vyzvednout ihned po incidentu, a kazdy vypravel do kamery svoji verzi pripadu, i kdyz vlastne nikdo nic moc nevidel, a rodice si pochvalovali, jak bezpecne byla cela zalezitost osetrena atd. Ale dluzno rict, ze reporteri z toho nedelali za kazdou cenu senzaci, neustale vkladali slova jako pry, udajne, nepotrvzeno atd a snazili se to zrekonstruovat. Pricemz neustale vyzyvali rodice a zaky, at jim poslou nejake zpravy o stavu na miste jako sms, ci twitterem, takze nejvic je informovala zakyne, ktera byla nemocna doma a spoluzacky ji zasobovaly esemeskami z mista cinu. Ja jsem pro Kacu nevyrazila, protoze mi taky prubezne psala a vedela jsem, ze je vporadku a ze na miste budu jenom zpusobovat neprehledno, a pozdeji napsala, ze ji priveze ze skoly kamaradova maminka. Ukazalo se, ze z nejakych pricin k nam nedorazila automaticka telefonicka zprava ze skoly vyzyvajici rodice, aby si pro deti prijeli.

Co se tedy stalo: behem prvni hodiny, kterou shodou okolnosti Kaca v pondeli nema, opravdu do skoly vnikl 17-lety muz s deseti po domacku vyrobenymi bombami z potrubi zastrkanymi ve veste, s motorovou pilou v jedne a s mecem v druhe ruce (tu kombinaci musel dlouho vymyslet). Dve bomby odpalil na otevrene chodbe pred ucebnami, takze zaci slyseli dve detonace a citili kour. Kacin spoluzak a kamarad, ktery sel ze zachodu, videl v kouri individuum s pilou a pak videl tri chlapi z personalu, jak ho z-knockli (jak by rekl Dejda) na zem a tak ho predali dorazivsi policii. Byl to byvaly student, jehoz jmeno normalne rekli, zrejme tedy nedostudovany, nicmene tvrdili, ze motiv neni zatim znam, a pozdeji u nej doma nasli material potrebny k vyrobe bomb. Nikdo nebyl zranen a vsichni byli (pres 1200 zaku) evakuovani do nedaleke middle school (cilize nas 2.stupen). Odtamtud zacali byt po hodine a pul studenti propousteni do rukou rodicum,kteri se museli prokazat ID a kdyz nekdo vyzvedaval vic deti, volali rodicum a chteli slyset souhlas. Takze v poledne byli zaci vsichni propusteni domu. Skola zustava i zitra zavrena jako misto cinu a bude dale ohledavana specialisty od policie (opet telefonicka zprava rodicum a vecer jeste dalsi zprava emailem, tu jsme uz dostali). Zpravodajstvi si muzete precist zde nebo tady.

Americti rodice na kameru rikali, jak trnuli, ze to bude jak v Colombine, jak vrtulniky je usvedcili v tom, ze je to 'for real' atp. Ja jsem flegmaticky zustavala doma a musim se priznat, ze jsem se ani moc nestresovala. Tak proc, kdyz se mi Kaca ohlasila mobilem a rikala, ze jsou pod vedenim profesoru ze skoly a jsou v klidu evakuovani, tak se mi nezdalo nutne zacit panikarit. Jen jsem ji rekla, at se diva okolo, aby pripadne stihla zareagovat, kdyby se delo jeste neco dalsiho, ja bych tomu na miste nepomohla. Navic oni poplach tohoto typu 3-4 rocne nacvicuji, tak jsem si vzpomnela na stare (nerikam dobre) casy a chemicke poplachy v plnem IPCHO v kroviskach u metra v Hajich (pro osvezeni Improvizovane prostredky chemicke obrany, jinymi slovy igelitova plastenka a holinky:). Takze nastesti to dobre dopadlo, nebylo to jako v Colombine, policie a vedeni skoly si vyslouzili pochvaly, a doufam, ze se podobny incident nebude hned tak opakovat. Nicmene jsem napsala tridnimu email s nasimi telefony, aby jsme pripadne meli priste zpravy rovnou od skoly. A Kacu opravdu po mem telefonickem souhlasu privezla Nancy a tak jsme vzali Craiga na revans do dim sum restaurace na obed. Mejte se tedy pokud mozno fadne, Jitka

PS: chcete-li senzacnejsi a pikantnejsi detaily, obratte se na nasi Kacu, i kdyz zadne divadlo z toho nedelala, ale vi proste viz nez ja.

At the playground

Those were the hay days of ours!

First day at school

So today was David's big day as he has started his school curriculum at George Hall's. We were all quite nervous, he couldn't fall asleep last night and I had tears in my eyes when I saw my little boy going inside the classroom. He is really ready and independent by now. A year ago he would be crying, hiding behind us and insisting on us staying with him inside. Today he just went, playing a comedy with heavy supplies bags and thus diminishing his attention to a bit non-standard situation. But he made it. We made it.

California XIV - Summer in the air

I have to admit that here in US I am much more aware of the threat of going to prison for a traffic offence than back in Czech. In Czech, you always get away with a last warning or a fine at most, if it is not killing obviously. But here I am afraid that I might go to jail just for wrong parking or speedy driving. No that I would like the idea of going to Czech prison, but going to American prison really horrifies me. So cars with signs of Highway Patrol and men/women in them have my absolute respect. (I couldn't resist to publish the mini photo series above to bring a picture of California HP near to you.)

This is something I wanted to share with you for a long time, already in England. Both countries, UK and US offer on the market only cane sugar, in almost 100%. You wouldn't tell it from beet sugar but during those 4 years here I didn't have a single new cavity. I don't want to say strictly that it is a cause and consequence issue but it crossed my mind several times that there could be some causality. But it's definitely not a non-obese sugar, though they say that the main cause of American biggest health problem is connected to a content of a 'high fructose corn syrup' which you can find in many food products, even in bread, hamburgers and ketchup. So put these three things together and you get a sugar bomb.

Both our young sons will pass this month significant milestones in their lives. Adam will start solid food besides my milk (end of babyhood?), and David will start his school curriculum on 29th July (end of childhood?). You can imagine that we are pretty excited.

The weather here in San Mateo is more than fair. Rains ceased in late March and since then temperatures linger around twenties, though evenings can be noticeably cooler. So we practically live outside, the door to the yard is still open and we can whenever just go for a walk, for a bike ride or to play a bit of soccer, or base- and basket- balls. Which we do. On weekends we spend our days either at beaches, or on hikes on many of nearby trek trails in surrounding hills. Moreover, there is a nice pool in our community so we go like every other day to take a dip. I guess I haven't been so active for a long long time.

We also have had visitors last week, both Laku brothers Afolabi and Dele were here for the last weekend. It was great to have them here, David enjoyed them very much and we all had a great time (I hope:). So here they are, all five of A.-A. boys.

A jeste dva nahodne objevene objekty

Mark Bradford - Analog

Richard Tuttle - Village

Dva drevene domy aneb nabizi se srovnani

Boston

Taiwan

California XIII - Koupani u Pacifiku

Tak uderila vedra. Nemuzu rikat, ze obecne v Californii, protoze Californie je rozlohou asi 5.5 x vetsi nez Ceska republika a pak je rozlozena jaksi na vysku, takze teplota hrozne zavisi na zemepisne sirce a pak taky na vzdalenosti od more. A spouste dalsich veci, jako v San Franciscu 20km na sever od nas je vzdy nejmene o 5 stupnu min, protoze se tam vali mlha z more, Dublin 20 km na vychod od nas do vnitrozemi ma zase nejmene o 5 stupnu vic, protoze je bliz pousti, a to mluvim v Celsiich.

Proste tady u nas dnes bylo kolem 30 stupnu a tak jsme se rozhodli po obede zajet podivat se k Pacifiku. Jezdime tam pomerne casto, ale jeste jsme tam nezazili prijemne vedro, vhodne na koupani v jeho chladnych vodach. Hned po najezdu na dalnici cislo 92 smerem na zapad bylo zrejme, ze tento napad dostala pulka lidi na Peninsule (tedy Poloostrove, jak se rika uzemi polozenemu mezi oceanem a San Francisskym zalivem) a tahu smerem k mori je tu jen par. A tak jsme v tom nejvetsim vedru absolvovali cestu, ktera trva normalne 30 minut za 1.5 hodiny.

Ale dokodrcali jsme se pres pobrezni hory na pobrezni dalnici cislo 1 a dali se smerem na jih hledat nejakou plaz, je jich tam hodne. Vetsina plazi podel jednicky se jmenuji State Beach a plati se na ne vstupne/parkovne $6. Je-li ovsem kde zaparkovat. Coz dnes nebylo a tak jsme se vesli na jedno z pridruzenych parkovist pred strazni budkou, dosli jsme se vsemi kramy na hojne osidlenou plaz a nasli si misto u ricky vtekajici pres plaz do oceanu.

Ta ricka, to je raj pro deti. Je melka tak po kolinka, voda je teplejsi nez v mori a ma krasne pisecne podlozi. Takze Dejda se kachnil u ricky, Adamek spal pod tropikem a my s Laku jsme stridave hlidali jednoho nebo druheho. Pak jsem se na chvili zasla poskadlit s morem. Fascinuje me, pritahuje, ale zaroven odstrasuje, mam obrovsky respekt. Neodvazim se ani za prvni vetsi vlnu. Vlny dnes mely tak jeden a pul metru a s hukotem se vzdycky zelene nahrbily a pak s bilym hrebenem prehouply dolu a zpenene se valily na breh. Obrovska masa, obrovska sila, absolutni nezajem, absolutni prevaha, geologicke casove meritko, nekoncici opakovani. Podemila paty, podrazi nohy, smaci obleceni, bere vsechno slabe.

A na brehu chaoticke hemzeni tisicu lidi, kazdy u sveho vybudovaneho sidliste, kazdy veden svymi osobnimi motivy v rozdilnych rytmech a pristupech, sami, po dvou, v rodine male ci hispansky rozvetvene, ci ve spolecnosti svych znamych, a vsude do toho deti vyskajici, behajici ci stavejici nejmoznejsi stavby z pisku a vyplaveneho drivi ci zvedave okukujici mrtveho rypouse na brehu. Absolutni rumraj, ktery se vsak po pate hodine zacne zvolna prelevat do aut a rozlevat zpatky do okolnich farem, mestecek a mest. Touhle dobou jsou tam jen plaze, utesy a hucici priboj a par opozdilych svetel projizdi po dalnici cislo 1.

California XII - Poznamky na okraj

Americani se chovaji tak naprosto samozrejme v restauracich, ze je naprosto jasne, ze to delaji casto a od malicka, ze to uz maji vzite. V Cesku a specielne ve spolecnosti nekterych lidi jsem citila desnou krec pri jejich jednani s cisnikem, ve snaze tvarit se nenucene a protrele.

Americani se na vas usmivaji, zeptaji se vas na plany na letosni dovolenou, pochvali vam dite, svetr, cokoliv, vsechno je great, ale to neznamena, ze se to bude zitra opakovat, ci ze jste jejich kamaradi. Nekdy je clovek opravdu zmaten zmenou kurzu, nevyrovnanosti jejich pristupu.

Americani si desne potrpi na ceremonie, obzvlaste ty dokladajici postupove body jejich uspechu ci uspechu jejich deti. Takze se poradaji velke ‘baby showers’, kdy tehotna zena ci jeji matka pozve bratru 30 kamaradek na oslavu, predem zverejni seznam darku, ktery maji otevreny u nekolika obchodnich domu, a vy jen vyberete to, na co mate a zaplatite jim to. Dalsi hory (a to doslova) daru dostane dotycna od rodiny a kolegu, takze treba polovinu daru, nechtenych daru, uplne novych, prodaji obratem na eBayi. A tam ja je nakupuji:)

Dalsim prikladem ceremonialu byla dnesni ‘promoce’ predskolaku na zaver skolky. V zasedaci aule mistniho ‘narodniho vyboru’ se konal ceremonial 5-letych za pritomnosti vsech dosazitelnych clenu jejich rodiny – rodice, prarodice, nevlastni sestry, strycove, sestrenice, chuvy, nekteri tam meli az 10 lidi, tak jsem si vzpomnela na Marecku, podejte mi pero, jak se jich 30 prijelo zeptat na Hujera, jak si vede ve vecerni skole. Deti meli na hlavach placate bakalarske papirove cepce, pochodovali spalirem rodicu a po vystoupeni s nacvicenymi pisnickami dostavali jednotlive srolovany diplom a v rohu vedle toho vseho stala velka americka vlajka.

Dal se tu hodne nosi narozeninove party. Dulezitost ditete se odviji od toho, na kolik jich bylo pozvane, pripadne kolik deti melo loni na party. Party se vsak az na vyjimky nekonaji doma, ale da se pronajmout celkem cokoliv, kde vam party usporadaji. Podle toho, jestli chcete taky dort, pizzu, piti, volnou ci organizovanou zabavu atd, se odviji i cena, pricemz se zacina tak na $200. A pronajmout si muzete holicstvi, karate telocvicnu s instruktorem, keramickou dilnu, hernu s automaty, halu plnou gumovych skakacich zamku, nehtove studio, halu plnou prolejzacek a skluzavek, BBQ oddeleni v parku, salonek v pizzerii, kde s detmi kuchari nejdrive vyrobi pizzu, kterou pak snedi atd. Anebo jen odvezete svoji patnactiletou dceru s peti jejimi kamaradkami do restaurace a mistni personal jim na zaver zazpiva prani (a to i originalni kreace, ne jen tradicni Happy Birthday) a donese narozeninove koktejly.

Kazdy tu ma fotak a tak pulka lidi ma velmi dobry fotak, digitalni zrcadlovku s velkym objektivem, takze to vypada na narod profesionalnich fotografu. A nekteri maji velmi, velmi velke objektivy a stativy a ti vetsinou foti ptaky. A jakmile se objevi objektiv pred ditetem, tak uz tak od dvou let vi, ze ma ztuhnout a rict ‘cheese’ a nasadit pravy americky zuby odhalujici usmev, takze poridit spontanni fotku ditete neni uplne jednoduche.

V Californii v podstate nevidite cloveka, ktery by kouril. Zato vidite spousty cyklistu a bezcu vcetne matek bezicich se specielnimi jogovacimi kocarky, anebo aspon lidi na delsi prochazce. Tedy vetsinou dojedou na misto autem a pak teprve sportuji. Taky pit se na verejnosti nesmi, takze zadne pivo pod kastany nebo u stolku pred kavarnou nepada v uvahu. Casto je vsak ve vzduchu citit trava.

Adamkovi prisel americky pas. Byli jsme o nej pozadat na poste, prokazali jsme se ridicaky a rodnym listem ditete a za ctyri tydny prisel. Pas je jak znamo zvenku tmave modry a na strankach vevnitr ma vepsane citaty slavnych Americanu, nejcasteji prezidentu a pod tim je vzdy stinovany obrazek ruznych znamych panoramat z jednotlivych statu. To je proste holubnik, to ma byt seriozni zalezitost a ne obrazkova knizka! A vedle neho na polici lezi 2cm fascikl z Ceske ambasady o tom, co vsechno musime dolozit pri zadosti o ceske obcanstvi, vcetne potvrzeni o tom, ze jsme my rodice Cesi (nestaci OP, pas ci rodny list, je to nejake specialni potvrzeni z matriky) a notarsky overene preklady vseho mozneho odsud, vcetne dokladu, o ktere budeme muset teprve vyslovne pozadat americke urady. Nevim, jestli najdeme moralni silu a cas to zkompletovat.

V Americe jsou krasne prirodni parky. Maji hierarchii podle vyznamu=krasy. Takze nejzajimavejsi jsou national parks, pak nasleduji state parks jednotlivych statu unie a pak jsou county parks, coz je na urovni okresu. Do national a state parku se plati vstupne, takze u vjezdu na parkoviste je bud budka s clovekem, kteremu zaplatite, nebo je tam budka bez cloveka a sami zaplatite onech $6 do obalky a vhodite do schranky, coz vsichni udelaji. Nekdy vsak lze parkovat jeste pred vjezdem do parku a to Americani taky udelaji, na rozdil od Britu, ti by to povazovali za pristup pod uroven. Srovnani s Cechy necham laskavemu ctenari. Ale v podstate kazdy county park nebo turisticka stezka je naprosto dostacujici pro ukojeni potreby po prirode, jejim klidu a splynuti s tim vsim. Tedy az kousek za parkovistem.

Peceni chleba na TEDblogu - California XI

Jelikoz jsem dneska upekla chleba, ktery mi tu zral uz asi ctyri dny, prikladam pro zajemce prednasku znameho americkeho pekare-filosofa Petera Reinharta o tvoreni chleba. Podotykam, ze je to urceno pro vazne zajemce o peceni s chemickym povedomim, kteri se jeste nezamysleli nad cyklem zivota a smrti behem vyroby chleba, a nikoliv pro protrele a zkusene pekare, kteri scetli kdejakou literaturu na toto tema a vyzkouseli jiz mnoho ruznych pristupu a filosofii.

California X - Proc si nepovidam s ostatnimi matkami

Pominu-li, ze jsem nikdy netihla ke skupinovym debatam matek na piskovisti, tak v Americe se pridaly jeste dalsi duvody, proc se toho zdrzuji i nadale. Respektive ucastnim se jich v roli usmivajiciho se posluchace, ci chapave pokyvuji hlavou.

Hlavni duvod je ten, ze memu hlasu v detstvi nebylo doprano rozvinout se do cele krasy a hlavne sily, diky dobe a prostredi, kdy sebeprosazovani a hlasity sebevedomy projev se nenosily. Takze se mi stava, ze i kdyz zacnu neco rikat, jsem zcela prehlucena jinou agresivnejsi a sebestrednejsi americkou matkou.

Za dalsi, nikdo v nasi rodine netrpi alergiemi, spatnym cholesterolem, autismem a tudiz o tom mnoho nevim a nemuzu poradit, s jakym doktorem a jak vec resit.

Dale, vykladat vsem okolo, jak jsem vcera uzasne zvladla destive odpoledne, kdyz jsem Dejdu uspesne motivovala, aby si nakreslil pastelkami treba hokejovy zapas, na kterem byli s tatou minuly vikend, mi pripada zbytecne. A vubec chlubeni se, v Cesku beznymi vychovnymi pravidly, mi pripada zbytecne.

Za dalsi nechodime do kostela, a tak nemuzu vsem sdelit, jak sugestivni bylo kazani naseho liberalniho a osviceneho farare a jaky ohlas to melo v te nevidane kosmopolitni a clenite spolecnosti, co k nam do kostela chodi.

Ac by se to mohlo tak jevit, neni mou jedinou ambici poskytnout svym detem neustalou zabavu ve forme navstevy krouzku, hracich skupin a sportovnich kurzu zhruba tak dvakrat denne. Prochazka do parku mi pripada jako leckdy lepsi a urcite mene stresujici program.

Moje profesni kariera, studia, rodinne historky, okamzik seznameni s manzelem, svatba a prubeh adopce mych deti mi nepripadaji jako nejdulezitejsi vec na svete a jen zridka mam pocit, ze by meho posluchace mohly opravdu zajimat.

Stejne tak narodnostni slozeni mych predku je celkem nudne monotonni a nevyskytuji se mezi nimi zadni Zide, Irove, ba ani Rusove.

Co se praktickych zalezitosti tyce, nejsem mistni, a tak si rada poslechnu, kde co a jak, i kdyz nektere zenske vam se stoprocentni duverou dokazou poradit naprosto ve vsem - viz oblibene vsechno znam, vsude jsem byl a vsechno jsem videl.

Nechodim kazdy den do telocvicny a normalne ctyrikrat denne jim.

A konecne, moje anglictina neni stoprocentni a specielne hovorove vyjadreni ruznych stupnu nadseni nezvladam. Ale chystam se na nejake soukrome hodiny konverzace. A pak jim vsem ukazu:)

Ale abych jenom nepomlouvala, ve skolce se vytvorila skupinka kluku, a jejich matek a sourozencu, ktera kazdy den bezi po skolce alespon na par minut na mistni prolejzky a velmi hezky si tam hraji. Jakekoliv nasili a ustrky jsou oznacovany za neprijatelne a ne-pratelske a tak hosi si vydrzi bez konfliktu hrat a maminky muzou probrat jiz drive zminene zalezitosti. Ale zrovna tyhle jsou vesmes rozumne, jsou s detmi doma (jakoze je neodlozily ve trech mesicich), jezdi s nimi na pozorovani tulenu, ctou s nimi knizky a dokonce obcas pecou doma buchtu ci alespon susenky. Mam je rada a az se na konci kvetna kluci rozejdou na prazdniny a v srpnu pak rozutecou do ruznych zakladnich skol, budou nam chybet. A uprimne doufam, ze aspon s nekterymi zustaneme nadale v kontaktu.

California IX - Plastics in the oceans

By coincidence, Laku showed me yesterday this interesting video. It is honestly quite alarming, so are we turning eco? :)

California VIII - Food Wasting

Today I would like to give a short thought to this general IN-trend of saving, saving energy, saving sources, saving our planet. Everybody today who doesn't want to be considered a moron and a reactionary declares how she/he back-ups recycling and saving the environment and as I have Americans right now all around myself I have to be prepared to listen to a half hour speech (they call it dialog) about how they, meaning their family, live modestly and effectively and save every resource that enters there household. Water, gas, paper, tin cans, energies etc.

But then, I went to a Valentine's party at David's local pre-school. The kids were treated with ice cream with all sorts of toppings, as chocolate spread, sugar sprinkles, whipped cream, caramel sauce and cut fresh fruit. They were offered by helping parents all these goodies and they were given what they asked for. But after a while when they started to be distracted by other kids playing around or just to be filled up, they started to throw their left-overs away in a huge nearby standing garbage bin. Full plates of a very good (most likely organic) ice cream were disposed into a big black rubbish bag. No one was surprised neither trying to stop them, not even me, I just made sure that David finished his portion of his treat. They practice it at school in a similar way everyday at snack time, kids help themselves with cereals, milk, cheese, crackers, fruit or whatever they have and when they feel they want to stop they take the paper plates with rest of the food to the bin. So you can see a boy carrying a bowl filled to the rim with milk and cheerios, splattering the stuff all over the floor, heading to the bin.

I am sure that without this basic private forehanded custom these kids won't be able to save more important resources in future and act considerately to the environment. And it throws a significant shadow for me on their parents' proclamations about their responsible recycling family policy. I've just read that Americans (each and everyone) in average throw away 0.5kg of food a day which sounds surreal to me. And that more arrogant around the world are only British (hence the flourishing foxes in cities) and Japanese. On the other end of the scale, the most progressive within the Euro-American civilization are Swedish who are far far ahead in trying to handle there energy consumption vs. environment conflict in a reasonable and honorable manner. Not that I am an environmentalist fanatic or an alternative no carbon person, I just try to be as effective and moderate as possible and do have, probably because of my Central European past, my limits still little lower and, in the end it saves our family money a bit, too.